George Kaschoud

George Kaschoud: V Praze to bylo divoký!

Asi jste nečekal, že se stanete jedním z nejúspěšnějších malířů, spisovatelů a já nevím co ještě na světě. Jaké jste vůbec měl ambice, když jste napsal svou první knihu?

Ale samozřejmě, že jsem to čekal, já jsem proste rozený talent a mé vlohy na mě viděli matka s otcem již od narození. Ale každopádně jsem neměl žádný plán. Vždycky jsem chodil jenom s partou kamarádů na různé výstavy a koncerty.. a občas mě napadl nějaký rým či příběh a tak jsem to sepsal..

Od té doby se toho asi dost změnilo...
No rozhodně.Můj každodenní život je úplně jinej. Neustále mě zvou na nějaké přednášky, výstavy a podobně.Každé ráno se probouzím s jinou ženou v jiném posteli... Ale jinak jsem furt stejný, jenom lidi si více začali všímat mých krás.

Po úspěchu prvního obrazu jste byl asi pod pořádným tlakem. Jak jste se s tím vyrovnávali?
Ale, ne, byl jsme v pohodě. Nechápu, co všichni s tím tlakem pořád máte... prostě jsem si sedl a namaloval další obraz.. mám prostě talent, vždyť už jsem to říkal.

No, říká se, že druhý obraz bývá rozhodující...
O tom jsem nic neslyšel.. ale je to možné, ovšem má díla jsou úspěšná všechna, takže jsem s tím neměl žádné větší problémy.

Je to jenom pár dní, co se oznámení vašeho sňatku dostalo na veřejnost. Chcete k tomu něco říct především svým fanynkám? Které jsou z toho samozřejmě dosti přešlé.
No, samozřejmě že na fanynky nezanevřu.. a jestli bude nějaká opravdu kost tak se může kldině ozvat, znáte mě že.. Karin se to snad nedozví, noviny zásadně nečte.. neustále se topí pouze v mých knihách.

Takže se vlastně nic nemění..
V podstatě ne.. jen se o mě aspoň zase bude psát ještě více než obvykle.

Před rokem jste s vaším sborem Channel hráli v Praze. Pamatujete si to ještě?
No jasně! To bylo divoký...

Někde jsem slyšel, že jste se pořádně opil. Píše, že váš nejoblíbenější alkohol je od té doby, co jste byl v Praze, slivovice...

Jo, bylo to prostě skvělý. Myslím, že Karin se tehdy rozpařila tak, že jsme dokonce museli odložit zpáteční let.

Ok, tak to bude asi všechno. Děkuji vám za rozhovor.

Rádo se stalo.

Výstava asijských  národů v  Praze

Je  právě 17.00 17. listopadu a já čekám před vchodem výstaviště, kam za pár minut zavítá velký  umělec George Kaschoud. Čas utíká a George stále nikde. Zapaluju si svoji poslední cigaretu a v tom ...co to nevidím...už je konečně tady!

Dobrý den, já jsem redaktorka z deníku Mladá fronta dnes. Mám s vámi udělat rozhovor.

Dobrý den. Jasný, můžem se do toho pustit. Ty vevnitř počkaj ještě chvíli. Beztak už jdu pozdě.

Co vás tak zdrželo?

No víte, v Praze je celkem hustá doprava a můj taxikář nebyl zrovna schopný řidič.

Aha, tak to vás lituju. Já mám s těmi chlapíky taky problémy.

Hmm, mě ale vaše problémy nezajímají paní redaktorko.

Ok, moc se omlouvám. A co byste jinak řekl k Výstavě asijských národů? Proč jste si vybral zrovna asiaty?

No, myslím si, že tato výstava se mi opravdu vydařila. Pojal jsem to velmi moderně, takže by se to lidem mělo líbit. Není to pouze nudná výstava, na které se díváte na umělé exempláře, ale zde se můžete přímo seznámit s asijskými dívkami. Víte co tím myslím, ne? ( nasadí ten jeho šibalský pohled)

No ano. Proč ste ale pořádal výstavu? Vždyť vy jste z toho beztak udělal nějaký nestydatý dům kněžek lásky.

Že já vám to řikal. Jste ženská. Vy to nikdy nemůžete pochopit. Joo, to chlapy, ty by reagovali jinak.

Hmm, fakt velice děkuji za rozhovor. Čekala jsem, že nejste jako ostatní chlapi, ale vidím, že jsem se zmýlila. Nashledanou a přeju mnoho...neúspěchů.

Už táhni. Jste mě stejně zdržovala.

"Wietvanské dívky jsou ohromné!"

Georga jsme přistihla zrovna, když si naléval anglický čaj v jedné z nejdražších restaurací v Praze, DjClub Tahoma.

Často se o Vás píše v různým médiích, nevadí Vám některé pomluvy týkající se Vás, Vaší činnosti či Vaší přítelkyně?

Na pomluvy jsem zvyklý. Člověk jako já si nemůže vybírat. O každé mé souloži se ví, píše se o ní a rozebírají se mnou využité polohy. Ze začátku mi to vadilo, ale dnes jsem si už zvykl.

Prý Vám v tom hodně pomohli rodiče. Jak?

Moji rodiče odmalinka rozvíjeli můj cit pro něžné dívčí tělo. Já beru dámu, ženu, děvče jako nějaký skvost, něco mimořádného, o co se musí pečovat, co se musí mít a občas i lízat, ale to sem nepatří.

Prý Vás také přihlásili do klubu velkých Péček. Co to bylo za spolek?

Bylo to klub pornoherců s velkým náčiním. Možná se teď smějete, ale já jsem se konečně přestal stydět a poznal jsem, ža prodat své tělo, ukázat lidem své přednosti, obšťastnit kdejakou dívku není zločin, ale dobrý skutek. Alespoň bude potom moci mezi kamarádkami říci, že spala s Georgem Kaschoudem a myslím si, že to už něco znamená.

Vaše první zhřešení bylo s dívkou zvanou Wietve, jak byste jí popsal?

Tak Wietve byla pouze přezdívka, protože ta dívka se jmenovala Hong-Moorlands-Monarchy a pocházela z Českých Budějovic. Její obličej zdobily dvě krásné, šïkmé oči a připomínala mi vietnamské děvče. Tenkrát to nebylo nic moc, ale já jsem jí uspokojil.

Přibyla potom ještě nějaká skutečná wietev?

Ano. A několik.  Procházel jsem se po tržnici a najednou jsem zaslechl rozhovor dvou ťamanů. Byla to asi 16ti letá dívka a 19ti letý chlapec. Bavili se o sexu, tak mě napadlo, proč jí neposkytnout své možnosti, svůj azyl. Wietvanské dívky jsou ohromné.

Jste velmi velkorysý. Jen mě zaráží, že Vám nevadí mluvit veřejně o svém těle, svých možnostech...

Nestydím se, jak už jsem řekl, pornoherectví mě mnohému naučilo. Naučil jsem se všímat si určitých partií těla, okukovat dámy i pány a porovnávat se s ostatními. To mě bavilo a zároveň živilo. V dnešní době třeba ještě maluji, píši knížky, režíruji nové filmy a pořádám autogramiády.

To je neuvěřitelné. Dostal jste někdy nějaké ocenění, třeba Oscara za nějaká film nebo cenu Thálie?

Jednou jsme dostali společně s Katrin cenu Nikolajevny. Byl to takový zájezd na technopárty do Zurichu. Bylo to tam hezké. Za nejlepší pěvecký výkon v písničce "Lehká holka, moje Katrin" jsem vyhrál modré skládací kolo. Opravdu muzeiní skvost. No a poslední cena - cena Romanie - je něco na způsob ceny Thálie, ale je mnohem cennější a dražší.

Co byste nakonec vzkázal svým fanynkám?

Snad jen, že jemoc zdravím a doporučuji mou knihu: Jak se správně ukrosňat in the bed.

Děkuji za rozhovor, nashledanou pane umělče!

Nashle a kupujte knihy.

DJCLUB TAHOMA

Je půl čtvrté ráno. Většina českých rodin už spí, ale v pražském klubu DJCLUB TAHOMA to opravdu žije. Jak by taky ne, když se tu objevila celebrita George Kaschoud.

Dobrý den Georgi, tak jak se vám to tu líbí.

Hmm, Tahoma je fakt super. Personal je gut a holky taky. (směje se)

Vidím, že jste toho hodně vypil. Co pijete nejraději?

Nejraději mám wietvovskou tequilu..ta má opravdu nezapomenutelnou chuť.

To věřím. ( přikyvuju a se zděšením pozoruji, jak se George líbá se třemi dívkami naráz - ten je teda šikovnej) Vidím, že tady máte hodně nápadnic. Kde je Karin?

Ano, holky jsou skvělý. Takle jsem si už dlouho neužil. Karin? Hmm, po pravdě nevím, kde je a ani mě to nezajímá. Asi si užívá se svým milencem Čung-mij-Tongem na jachtě v San Tropez.

Vidím, že věrnost je pro vás oba na prvním místě.

No, tak proč bychom si něco upírali. Žijeme jen JEDNOU, tak si musíme užívat.

To je taky pravda, ale zase se říká všeho s mírou.

S jakym Mírou? Jako jestli si myslíte, že jsem teplej a chcete mi to tady předhazovat jenom kvůli tomu, že jsem jednou líbal s mým dlouholetým kamarádem Tonym Schimkem, tak to jste na omylu.

Ne, to jsem neměla na mysli. Míra je samozřejmě i jméno, to ano, ale já to myslela v jiném významu.

OK. Nepůjdeme na chvilku ven. Je mi nějak zle.

Dobře, mě to vůbec nevadí..budu jenom ráda.

venku

Hmm, v té tmě jsem si nevšiml, jak jste pěkná. Nezajdeme spolu někam?

Och, děkuji. Moc mě těší, že to říkáte zrovna vy (červenám se)

Můj byt je volný, tak můžem jít.

Dobře...Emile (Emil je náš fotograf), vem ty papíry s rozhovorem. dík a čau. To bude noccccc ( křičím)

Nákup značek? Ne, raději wietve!

Tahle otázka mě napadla při pohledu na wietwanskou tržnici nedaleko hotelu Verdana, kde spí na pokoji přezdívaném Arial německá, česká a i ruská hvězda číslo jedna - George Kaschoud!

O Vaší popularitě byla řeč minule, mohli bychom se dnes bavit o Vašem soukromém životě?

Tak to klidně můžeme, ale myslím si, že už o mě všechno víte. Mám rád Karin, ale spím s wietvemi, zato se nestydím, ba naopak, jsem hrd a pyšen jako páv. No a dům ve kterém bydlím? Já vlastně trvalé bydliště nemám, přespávám střídavě v hotelu Verdana a chaloupce jménem Courier.

To jsou hezká místa pro relaxaci.

Já relaxuji sexem, ale to snad víte. Osvalení na mém ohanbí je tak silné, že mi nedá spát a taky se mi stále před očima zjevují jiné oči. Šikmé oči. Oči wietví.

Zdá se, že žlutý národ Vám zjevně změnil život, proč zrovna wietve?

Protože za mého mládí, které jsem prožil v Kentu nedaleku Bristolu jsem nikdy žádnou wietev neviděl, až jednou přijela na Trafalgarské náměstí (shoda jmen, ono je i v Kentu) jedna wietwanská rodina, jmenovali se Determinantovi, tuším. Byli dost podmínění, ale o tom jindy.

Prý jste chodil i do jedné české školy. Je to pravda?

Yes, it´s true!

Prosím, mluvte česky, jste v Čechách!!!

Tak dobrá, hned se nečertěte! Chodil jsem do jedné školy, která byla nazvaná školou speciální. Tehdy jsem nechápal, že je to institut pro dementy, ale časem mi to došlo.

Děkuji za tento krátký rozhovor. Přinesl o Vás jistě hodně poznatků!

Bis bald!

GEORGE V BIG BROTHER V NĚMECKU

Od března se v německu rozjíždí další řada reality show Big Brother Souboj. Náš svělý tým zjistil, že jedním z účastníků má být i velectěný George Kaschoud.

Dobrý den mistře, máte na mě chvilku?

No jistě, jen se ptejte.

Naveřejnost se dostalo, že jse se prý přihlásil do německého BB.

Ano, to je pravda. Dlouho jsem o tom  uvažoval, ale jsem od narození exhibicionista a stydlivost je mi cizí ,takže jsem se nakonec rozhodl do toho jít.

Víte už s jakými soutěžícími budete v domě pobývat a co si od té soutěže slibujete?

No, na castingu nás všechny navzájem představili. Zatím mi přijdou všichni sympatiční. Už se těším až se setkám s Janou, Ulrikou a  Martinou. Všechny stojí za hřích. Diváci určitě se dívejte. Bude to stát za to. Určitě. Věřte mi!

Hmm, že bych se také na to dívala, no uvidíme, ale jistě to bude velmi zajímavé, když tam budete vy.

Jo, dívejte se odhalím i to, díky čemu mě vzali do klubu Velkých Péček. Chci prostě udělat na tři měsíce prázdniny a odpočinout si od toho každodenního stereotypu.

Už máte vymyšlenou přezdívku, která se po celý pobyt soutěžícího ve vile objevuje pod jeho pravým jménem?

Ano, přemýšlel jsem o tom dlouho. Musí to být něco velmi charakteristického, takže jsem si vybral přezdívku Paddy.

Paddy? Jak jste na to přišel.

Minulý rok jsem byl v Irsku a velice na mě tato země zapůsobila. Dokonce jsem se stal katolíkem. Velice typické jméno pro Ira je právě Paddy, proto tato přezdívka.

Jste opravdu zajímavý člověk. Je o vás známé, že hodně cestujete, kam se chystáte příští rok?

Po Vánocích odlétám do Mongolska a poté do Vietnamu s mojí charitativní nadací Lovely, inteligent and sexy George 4 world, kde se budu snažit pomoci lidem, kteří nemají takové štěstí jako já a žijí v chudobě. Tam budu pobývat asi 3 měsíce s mým kamarádem Firstem Propellem Drivenem.Pak jedu na světovou výstavu v Moskvě, která se bude konat přímo na Rudém náměstí. Bude toho moc. Kdybych vám to měl říct všechno, tak bych tu byl až do zítra.

Proč nejedete do té Asie s Karin?

Zval jsem ji, ale ona prostě nechtěla. Není na tyhle humanitární akce. radši prý pojede do Paříže na nákupy do jejího oblíbeného obchodního domu Cream Teas.

Moc děkuji za rozhovor. Doufám, že se ještě někdy uvidíme.

Nemáte zač děkovat. Bis bald.

Nashle.